pátek 22. září 2017

Odchod ze školy, pracák a hledání práce

Ahoj! 
V dnešním článku bych vám chtěla napsat všechno o tom, jak jsem odešla ze školy, co bylo potřeba zařídit a jak jsem si našla práci. 

Všechno to začalo tak, že jsem se v lednu rozhodla, že ve studiu pokračovat nebudu. Důvodů bylo opravdu hodně, asi největší byl ten, že jsem chtěla pracovat. Studium mi nešlo, nebavilo mě, neviděla jsem v něm smysl. Já jsem taková, že když mi něco nevyhovuje, tak odstoupím a právě to jsem udělala i tady. 

Nejprve jsem se poradila s rodiči, co dál, jestli mě v tom podpoří atd. A pak jsem s rodiči šla za třídní učitelkou. Společně se to vyřešilo s tím, že v pololetí odejdu. Rozhodovala jsem se jestli přece jenom nemám jít na jinou školu. Přece jenom je gympl těžký. Ale stejně jsem se definitivně rozhodla odejít. 

Když nastal den, kdy jsem byla naposled ve škole, tak se se mnou všichni hezky rozloučili , popřáli štěstí a já jsem odešla. A tady začal pro mě pracák. 


Na pracák se musíte zaevidovat nejpozději do 3 dnů od ukončení školy, pracovního poměru apod. Hned druhý den jsem tam zašla, vyplnila asi sto různých papírů a podepsala. Hned potom mě poslali za zprostředkovatelkou. Paní mi vysvětlila všechny důležité věci, podepsala jsem opět další papíry a šla jsem domů. Od té doby jsme se scházely asi po 14 dnech, tedy 2 krát měsíčně. Mezi tím jsem si hledala práci. Věděla jsem, že to nebude nic lehkého a že hlavně nic moc nenajdu. Ale nebránila jsem se žádné práci, přece jen v 16 letech si nemůžu vybírat. 

Po asi 3 měsících jsem našla inzerát, kde paní hledala brigádnici do října do cukrárny na prodej zmrzliny. Samozřejmě jsem poslala svůj inzerát a druhý den mi paní volala. Domluvily jsme se na schůzku a ještě ten den si mě tam nechala. Práce mě velmi bavila. Prodávala jsem zmrzlinu, vařila kávu, uklízela...prostě vše krom prodeje zákusků. Na směně jsme byly vždycky dvě, aspoň jsme si mohly ve volných chvílích povídat. ( :) Vím, že by se to asi nemělo, ale dopoledne moc lidí nechodilo. ) Odpracovala jsem asi 5 směn a pak mi vedoucí oznámila, že končím pro nedostatečnou praxi. Upřímně jsem byla fakt naštvaná, protože jsem práci potřebovala, pracák na mě tlačil a navíc jsem si říkala: " Jak pro nedostatečnou praxi? Copak ke zmrzlině potřebuji praxi?" Takže jsem byla zase bez práce. Na pracák jsem donesla výpověď a hledala jsem další práce. 

Samozřejmě, že jsem opět nic nemohla najít, ale o měsíc později nás s rodiči doma napadlo, že bychom se mohli zeptat v nedalekém zahradnictví. A co se nestalo? Mám práci! Sice čekala jsem na to asi měsíc, ale podařilo se a teď už to budou 3 týdny, co tam pracuji. To to letí! Jsem nesmírně ráda, že jsem teď tady, protože jsem fakt šťastná a baví mě to. Navíc jsem se rozhodla, že až mi bude 18 let, tak bych si chtěla udělat akreditační kurz Florista. Sice není úplně levný, ale za tu práci to stojí! 



Teď taková poznámka na závěr. Pokud se taky trápíte ve škole, nebaví vás to a chcete skončit, nebojte se toho! Není to žádná věda a za to, že budete pak šťastní to stojí. 

Vím, že možná teď to vidím jednoduše, ale až budu mít 18, tak to bude lepší a i se základkou se dá najít práce. Většina lidí si myslí, že ne. Když se trochu uskromníte, tak to půjde. Je tolik pozic, kde bych se mohla umístit. Momentálně mám jen omezení v tom věku, ale rok a něco uteče a už mi bude 18. Fakt, nebojte se. Vyzkoušejte to a konec konců se do školy vrátit můžete vždy. 

Janal's story
Reakce:

10 komentářů:

  1. Tak neco podobného se mi taky stalo, jen s rozdilem, ze jsem nebyla na pracaku a bylo mi vic jak 18. Ale moc ti to preju, vim jak je tezke najit si praci, kde chteji vsude nejakou praxi :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to beru tak, že budu alespoň v těch 18 mít už rok a něco praxi, takže... na to by prakticky taky měli přihlídnout. :) Někdo má sice výuční list, ale nemá praxi, tak jej ani nevezmou. Ale je to firma od firmy.

      Vymazat
  2. Utéct ze školy v 16 letech, to chce odvahu! Otázka je, jestli tě ta práce bude bavit i v budoucnu. Myslím tím třeba za takových deset let. Až budeš ve věku, kdy již nebudeš mít možnost studovat, budeš pěkně nahráná...

    Mě taky ta škola nebaví. Nebaví mě se učit. Přišel jsem o zápal k oboru, na který jsem šel. Nyní jsem v maturitním ročníku (ani nevím, jak jsem to dokázal) a budu maturovat. Na vejšku nemám. Důležité je, že budu mít maturitu a tu chtějí dnes téměř všude. Tedy u zaměstnání, která jsou trochu... nadřazenější pracím v cukrárně nebo v zahradnictví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bude mě to bavit. Mamka to taky jednu chvíli dělala a já jsem pomáhala babičce zdobit kostel. Takže vztah k tomu určitě mám a bavit mě to bude. :) Nestojím o to, abych musela být nutně nějaká manažerka, podnikatelka a tak, takže já si vystačím :D

      Vymazat
  3. Tak to je super, že jsi šťastná :) Člověk ke štěstí nepotřebuje mnoho a psychická pohoda je občas i důležitější...

    OdpovědětVymazat
  4. Fu, v 16ti to fakt chce koule. A moje mamka by to asi hodně těžko nesla. Ale každý má jiné priority a touhy, takže neodsuzuji - spíš obdivuji. No a nechceš si udělat aspoň učnák? Ne teď, třeba časem. Nebo návrat do školy už vůbec nezvažuješ?
    www.holkasnazorem.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, asi zatím nezvažuji. Ale co bude v budoucnu, to nevím :))

      Vymazat
  5. V 16 seknout se školou, to chce tedy odvahu! Upřímně nad tin taky přemýšlím, už bych chtěla pracovat :D ale rodiče by to nepřežili :) takže pracuji brigádně jako recepční a servírka, vyhovuje mi to a nevadilo by mi tu práci dělat na plný úvazek :) (jinak je mi 15 :D ten věk je vcelku omezující, ale kdo chce tak najde. A přesně jak říkáš, i pouze se ZŠ se dá najít práce, jde jen o to chtít :) )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo...v 15 a recepční? Tak to máš štěstí, to by mě taky bavilo :D Hlavně ať se ti daří a rozhodneš se správně :)

      Vymazat